Při jedné brigádě jsem potkala jednoho klučinu, nebyl to úplně můj typ, ale byla s ním sranda a já se musela dostat z toho města do Prahy, abych se nějak rozumně dostala domů a nemusela x přestupy. Tak slovo dalo slovo a on, že mě vezme do Prahy a že u něj můžu přespat, abych si odpočinula po práci než pojedu domů a dala si pořádnou sprchu, abych mohla jet domů fresh.
Tak jsme po skončení mé práce vyrazili do Prahy k němu, kdy jsem se roztáhla přes přední sedačky u něj v dodávce a pokračovala ve spánku. Po cestě jsme někde stavěli, ani už nevím proč, ale vím, že v ten moment jsem si hodila nohy z okýnka ven a měla úžasný klid a relax.
Dojeli jsme na konec k němu, kde jsme měli společnou sprchu, teď když se kouknu zpátky a vzpomenu si, jak vypadal, tak se nechápu, nebyl to vůbec můj typ. Po sprše mi půjčil triko a udělal pizzu k jídlu, když jsem jen v jeho triku a kalhotkách ležela na gauči roztažená i přes něj a jedla pizzu, tak došla jeho máma domů, což jsem nečekala a nevěděla, že bydlí ještě s mámou.
Večer jsme zalezli k němu do pokoje koukali na film, přičemž mě začal líbat a došlo na jeden z nejhorších sexů v mém životě. Během toho sexu jsem ho několikrát urazila, jak je příšerný, vysmála se mu a stihla i brečet, jak strašné to bylo a to nepřeháním. Velikost neměl špatnou, ale technika byla strašná. Dodnes si pamatuji, jak z něj lil pot už po 30 sekundách a já zavřela oči a nahlas řekla:“Je to Brad Pitt. Je to Brad Pitt.“ a myslela to vážně. Borec se udělal a mě začala menstruace, což bylo úžasné zakončení už tak příšerného zážitku.
Ráno jsem se nechala hodit na autobus a jeho už nikdy neviděla, i když mi volal a snažil se mě sbalit, přičemž jsem ho několikrát odpálkovala a ke konci už na něj mluvila jen německy, protože té nerozuměl, a to ho nebavilo.
Do dnes nechápu, že mě i přes mou aroganci a namyšlenost vzal a choval se ke mně normálně, já bych si dala facku takhle zpětně, ale bylo mi 16, byla jsem king celého světa. I když on se taky hodně chvástal a dělal ze sebe postelového krále.
Díky němu jsem poznala, že je pravda, že čím víc se kluk vychloubá, tím je horší. Po roce jsem to přiznala šéfovi, který mi byl velmi blízký, byl pro mě rodinou.
Dodnes si pamatuji ten rozhovor, kdy on řekl: „Vždyť si říkala, že nic nebylo.“ a já na to: „Že to taky nic nebylo.“, po čemž on vybouchl smíchy a velmi rád tohle vyprávěl.